Od té doby, co jsem s dětmi sama, jsem prožívala bezmoc v tom, jakým způsobem se k sobě chovali. Vojtík (14 let) pomalu dospívá a Šimi (9 let) je zase ještě hravý a mazlivý. Dřív ho Vojta často choval, poponášel a kočkoval se sním, teď už nechce a Šimonek zase poslední dobou vyžadoval daleko víc jeho pozornost. Vnímala jsem v tom, že je to proto, protože mu chybí taťka. Moje náruč byla sice fajn, ale nedostačující. A tak Šimi kňoural a obtěžoval staršího bráchu a ten ho zase od sebe odstrkoval a pak si to vyčítali a hádali se. Asi si dovedete představit, jak mě to trápilo. Jednou, když jsem se s dětmi večer modlila a byla nešťastná z toho, jak se zase k sobě chovají, v duchu jsem se ptala Boha, co s tím. Najednou jsem před Bohem vnímala, že mám koupit psa.“ Pes Pane!?,ten kterého jsem jim nechtěla už dlouho koupit, další peníze a starost navíc? To nemyslíš vážně?“ Odpověď ale byla jasná - pes je řešení Šimonkova trápení. Zrovna měl mít narozeniny. Venda (moje dcera) byla z mého rozhodnutí šokovaná. „Vždyť jsi psa nechtěla ani za nic?“ Rychle otevřela internet a hledala inzeráty, co kdybych si to ještě rozmyslela. Ještě ten večer jsme měli zamluvené štěně a dokonce za polovinu běžné ceny této rasy bez PP. To bylo nad moje očekávání. A výsledek se taky dostavil, od té doby, co ho máme se Šimonek po Vojtovi neplazí, uklidnil se a tyhle jejich konflikty přestaly.
No a ještě bonus navíc. Asi měsíc, co jsme měli doma Kevina (tak se náš pes jmenuje) se mu objevily na těle boláčky a tak dostal ATB. Týden po tom, co se uzdravil se mu na hlavě udělala boule. Byla jsem z toho nervózní, zavřela jsem se do ložnice a modlila jsem se – Pane já věřím, že ten pes tady měl být pro radost a potěšení, že jsi chtěl, aby tady byl. Dětem jeho přítomnost pomáhá, aby se cítily lépe. Přece nemůžu pořád vyhazovat peníze za doktora. Prosím, uzdrav ho, dej vše v jeho těle do pořádku. Potom, když jsem vyšla z ložnice a šla se na Kevina podívat, a zjistila jsem, že boule je pryč, prostě zmizela. Volala jsem na kluky a společně jsme potom děkovali Bohu. Od té doby už uplynulo asi půl roku a náš Kevin je stále zdravý. Chvála Pánu!