Měl jsem možnost vyrůstat v rodině, kde mě již od mala maminka vedla k Bohu. Jelikož můj taťka byl nevěřící, viděl jsem jasně oba způsoby života. A musím říct, že maminčin se mi líbil víc. Začal jsem chodit do církve, číst si Bibli, modlit se a věřit, jak jen mi to má dětská víra dovolila.
Když jsem dospíval, zjistil jsem, že ne každý kdo o sobě říká, že je křesťan, jím skutečně je. Častokrát totiž i lidé, kteří o sobě tvrdili, že Boha znají, žili úplně stejně, jako ti, co ho neznají. Bibli si nikdy nečetli a žili si svůj život podle sebe. A tak i když třeba chodili do nějaké církve, opravdu věřící nebyli. Postupně jsem si díky každodennímu čtení Bible začal i já více uvědomovat realitu svého života a pochopil jsem, že potřebuji zachránit od hříchu. A že zachránit mě může jedině Ježíš.
Poznal jsem Boží lásku a asi ve svých třinácti letech, když už jsem všemu dostatečně rozuměl, jsem v modlitbě řekl Bohu, že chci, aby byl mým Pánem a aby mu můj život patřil. V patnácti letech jsem se pak nechal pokřtít a od té doby žiji každodenně s Bohem.
Můj život by se dal popsat jako řada vzestupů a pádů. Přes to všechno, ale vím, že Bůh je stále se mnou, že mě miluje a mohu s ním každodenně mluvit jako se svým přítelem.
Přeji vám, abyste i vy mohli opravdově poznat Boha a žít s ním na každý den, protože to opravdu stojí za to.